Co je kávovník a jak roste

„Peníze nerostou na stromech.“ Těžko bychom spočítali, kolikrát jsme takovou větu slyšeli nebo sami řekli. Kdyby ale na stromech peníze rostly, přišli bychom o to pravé bohatství. Jedním z mnoha darů přírody, které po staletí ze stromů sklízíme, je právě káva.

Kávovníky se pravděpodobně poprvé objevily před 150 až 350 tisíci lety na Africkém kontinentu. Za bohatství v podobě kávy tedy můžeme vděčit Africe, odkud se postupně rozšířila do celého světa. Je jednou z nejdůležitějších celosvětově obchodovaných komodit a zajištuje živobytí milionům pěstitelů.

Arabika a?

Velkou pozornost na sebe kávovník strhl v druhé polovině 19. století, kdy jsme objevili velké množství nových druhů.  V současnosti známe přes sto různých druhů. Pro milovníky kávy jsou však zásadní druhy dva, Coffea arabica (kávovník arabský) a Coffea canephora (kávovník statný). Co ten druhý název?

Hledáte robustu? Úplně mimo nejste, ale je to trochu jinak. Robusta je název, který se sice běžně používá, jedná se však o pouze o odrůdu Coffea canephora. Robustu tedy chybně stavíme na stejnou úroveň s arabikou. Překvapením může být i to, že určitou komerční významnost má ještě jeden opomíjený druh kávovníku, a to Coffea liberica (kávovník liberijský).

2_1

Liberika je káva chutí připomínající robustu, je však náchylnější na nemoci a její produkce je v podstatě zanedbatelná oproti zmíněným dvěma druhům, jedná se pouze necelé jedno procento světové produkce. Co se týče arabiky a robusty, s více než šedesáti procenty převládá arabika, což kávové nadšence určitě potěší.

S arabikou si pravděpodobně většina z nás spojí kvalitní požitek z kávy, protože jednoduše kvalitou robustu převyšuje. Není překvapení, že za kvalitu se zkrátka platí a u kávy to není jinak. Samozřejmě všechno má svůj důvod. Arabika se pěstuje ve vyšších nadmořských výškách a její pěstování je daleko náročnější než u robusty i kvůli tomu, že je mnohem více náchylná k nemocem.

6

Arabika je zkrátka hvězdou mezi kávovníky a může si tak diktovat specifické podmínky jako je nižší teplota nebo vlhkost vzduchu. Proto je produkce finančně náročnější, což se logicky odráží na ceně za finální produkt. Na srážení ceny arabiky se často používá právě robusta, která se přimíchává do směsí v různých poměrech.

Příroda očividně ví, co dělá, protože pokud si kvalitní kávu rádi vychutnáváte několikrát denně nebo ochutnáváte více druhů, bude volba arabiky dokonce příznivější pro vaše zdáví, obsahuje zhruba třikrát méně kofeinu než robusta. To zásadní je však chuť, která je ve srovnání se zemitou a hořkou robustou bohatší a kyselejší.

Není třešeň jako třešeň

V závislosti na druhu a podmínkách kávovníky dosahují výšky kolem deseti metrů. V prvních třech letech se však kávových zrn nedočkáme. Své „dospělosti“ kávovník nabývá kolem třetího roku a až poté, začíná plodit. Na tříletých kávovnících ale nezbohatnete, v tomto věku můžeme očekávat pouze kolem dvaceti gramů kávy z jednoho stromu.

Své nejproduktivnější období mívají kolem sedmého roku, kdy lze očekávat až 1,5 kila kávových zrn. Ačkoli musíme tři roky čekat, abychom konečně sklidili „ovoce“, pokud bude o kávovník dobře postaráno, může se dožít až padesáti let.

Blog - uvodni

Se sklízením ovoce vlastně nejsme úplně mimo, káva je cenné bohatství nejen pro nás, ale pro kávovník samotný a svá semena schovává v kávových třešních, kde jsou chráněna dužinou. V každé třešni najdeme dvě zrna. Co je důležité, je postupné dozrávání třešní z pupenů.

Už určitě tušíte, že to může být při sklizni oříšek. Některé větve stromu jsou obsypané pupeny a některé už hrají různými tóny červené barvy. Nemůžeme tak bezhlavě sklízet, jak se nám zachce, protože sklízením nezralých kávových třešní ovlivňujeme chuť a snižujeme kvalitu kávy. Nebo vlastně můžeme, ale kávu pak budeme muset jako pěstitel prodat levněji.

4_1

Při zpracování se pak zrno odděluje od třešně a ani ta nepřijde na zmar. Ze sušených slupek se vyrábí kávový čaj zvaný cascara (španělsky slupka), který stejně jako káva také obsahuje kofein, chutí má ale blíž k ovocnému čaji.

A kolikrát do roka se mohou pěstitelé těšit ze sklizně? To záleží na tom, kde kávu pěstujeme a také na počasí. Například v Brazílii, kde jsou období sucha a dešťů, kvetou kávovníky dvakrát až třikrát za rok. V oblasti rovníkové a deštivé Kostariky mohou však kvést až patnáctkrát za rok.