Kopi Luwak aneb byznys o hovně
Promiňte mi tento název, ale nemohu si pomoct. A myslím, že nepřeháním, vlastně je to naprostá pravda. Na tři týdny jsem byl v Indonésii a mým cílem byla mj. také farma s Kopi Luwak. Rád bych vám ukázal mé poznatky z návštěvy plantáží na Bali.
Ale pojďme od začátku. Cibetková káva je nejdražší kávou na světě, produkuje se v Indonésii a princip spočívá v tom, že cibetky, divoké kočkovité zvíře, si na kávovnících vybírá ty nejlepší třešně, které, jako doplněk stravy pojídá.
Pojídá celé plody, ale vylučuje pouze zrna, které díky enzymu (proteáza) způsobí jemnou chuť výsledného nápoje. Exkrementy se sbírají a dále s nimi pracuje jako s klasickou kávou. Zpracuje se, upraží apod.
Tak by to mělo být, ale jak to je?
Místní lidé totiž už dávno pochopili, že cibetková káva je skvělý byznys. Zatímco obyčejnou kávu prodají turistovi za cca 300 Kč za 1kg, tak vylepšenou cibetkovou verzi mohou prodat i za 2000 Kč za kg.
Jak tedy na to, když sbírat zvířecí exkrementy různě po lese není úplně jednoduchá záležitost, navíc je to moc práce a tu Indonésané opravdu rádi nemají. Volně žijící cibetky navíc mají kávu pouze jako doplněk, kávy takto posbírané kávy je hodně málo.
Cibetky a klece
Zkrátka a dobře, původně divoké kočky místní pochytali, zavřeli do klecí a nekrmí je ničím jiným, než kávou. A aby toho nebylo málo, tak cibetka je noční zvíře, ale turisté chtějí vidět samozřejmě kočku plnou elánu. Přece nebudou turistovi ukazovat spící kočku v kleci, to není zrovna ideální marketing pro koupi kávy. Takže cibetky jsou buzeny, aby nespaly.
Stres se podepisuje na každém z nás jinak. Ale asi každý ví, že dlouhodobě rozhodně není zdravý. Tak si představte chudáka kočku, která ze své původní podstaty má být divoká (žije v kleci), má kávu jako doplněk stravy (nejí nic jiného než kávu) a je noční zvíře (musí žít přes den). Představte si, že jdete spát a každých 20 minut vás někdo budí.
To je stresu na jedno zvíře až až. A člověk neznalý poměrů si kupuje kávu, která prošla zažívacím ústrojím tohoto stresovaného zvířete.
Pominuli etickou stránku věci, že nákupem takové kávy člověk podporuje vlastně týrání zvířat, tak do sebe pitím takové kávy nedostáváte nic dobrého. A lidé v dobré víře kupují kávu jako to nejlepší, co si vlastně mohou dopřát.
Místní samozřejmě ví, že západní turista poblázněný ekologickým myšlením a ochranou všeho možné by si takovou kávu nekoupil. Takže je potřeba to náležitě prodat.
Byl jsem na dvou farmách, plantážích a každá byla jiná. V obou případech jsme však u vstupu dostali paní průvodkyni, která začala prohlídku zahrady místní farmy, ukazovala nám, co všechno pěstují, vanilku, ženšen, kokosy a spoustu dalšího. Mezi těmito stromy byly také kávovníky.
Až jsme došli ke klecím se zvířaty. Nezapomněla zmínit, že se o zvířata starají a že je každý den ráno chytají, aby je dali na jeden den do klece, aby je ukázali turistům. Takže jejich káva je 100% wild pure kopi luwak a mají na to certifikát. Hodně by mě zajímalo vidět, jak jde každé ráno Indonésan na lov kočky, která žije v noci. A na ukázku pro turistu by stačila jedna klec, ale měli jich tam fakt hodně, já to ani nepočítal.
Balijcům na plantážích opravdu nelze upřít snahu a umění prodat. Jste v prostředí, které vás okouzlí, krásné výhledy do džungle, sedíte na úpatí hory a dostanete na ochutnání místní produkci. Od čaje na různé způsoby, po kávu na různé způsoby, nebo si také můžete za cca 80 Kč objednat šálek pravé kopi luwak.
Ano, ochutnal jsem. Dostal jsem filtrovanou kávu, která byla v prvním případě velmi příjemná, jemná, ovocitá, dovedu si představit, že neznat to vše okolo, tak bych asi šel nakupovat. V tom druhém případě kávy byla téměř nepitelná, strašně trpká, přepálená.
Po konzumaci jsme s průvodkyní šli do obchodu, kde nám bylo řečeno, že vše co jsme ochutnali si také můžeme koupit. Schválně jsem se díval na cenu cibetkové kávy, tak 1kg stál cca 1000 rupií, tedy asi 1700 Kč. Datum pražení nebyl vyražen, takže je vlastně otázkou, co bych si koupil.
Celý ten byznys na mě působí poněkud zvláštně proturisticky, navíc chuť kávy mě nikterak nepřesvědčila, abych se do cibetkové kávy zamiloval.
Honza Houdek
